Císařská flotila

12. února 2012 v 17:26 | Desin Drowe |  Galaktické Impérium flotila

Císařská Flotila

Velitelství: Coruscant, Bastion
Velitelé: Nejvyšší lodní velitelství
Působnost: celá Galaxie
Vzniklo z: flotily Republiky
Datum vzniku: 19 BBY
Datum rozpadu: 4 ABY, 130 ABY
Obnovení: 19 ABY
Příslušnost: Galaktické Impérium, Imperiální Zůstatek, Felovo Impérium, Galaktické Impérium Dartha Krayta, Pravé Impérium

Císařská Flotila známá rovněž jako Imperiální Flotila, byla lodním oddělením Vojska Galaktického Impéria. Ve své vrcholné době skýtala celá Flotila miliony válečných lodí, logistických plavidel a stíhaček, jejichž prostřednictvím udržovala v Galaxii pořádek.
Císařská Flotila vznikla z Flotily Galaktické Republiky, která se v roce 19 BBY stala subjektem Palpatinovy Imperializace. Nová Flotila měla rovněž přeorganizovanou velitelskou strukturu, skládající se z dvanácti Velkoadmirálů, pod jejichž dohledem se Flotila po konci Klonových válek začala masivně rozvíjet.

Historie

Rostoucí nespokojenost proti vládě Impéria vyústila v založení Aliance za obnovu Republiky, jejíž založení rozpoutalo Galaktickou občanskou válku. V mnoha vojenských střetech poskytovala Flotila podporu Císařské armádě i bojovala proti svým přímým oponentům z řad Povstalců. Ačkoli Alianční flotila nebyla ani zdaleka tolik početná jako flotila Impéria, ani nedisponovala kvalitně vycvičeným personálem, obě Flotily se po dobu války střetly v mnoha vyrovnaných bojích. Flotila byla přítomna i v bitvách, během níž Impérium přišlo o Hvězdy Smrti, jejichž konstrukce si vyžádala miliardy Kreditů.
Nedlouho po bitvě o Endor, která byla vybojována čtyři roky po bitvě o Yavin, se Císařská Flotila rozdělila mezi mnoho vojevůdců Impéria. I když byla v následujících letech sjednocena taktickými génii jakým byl například Velkoadmirál Thrawn, nikdy už nezískala zpět svoji bývalou soudružnost. Na konci Galaktické občanské války v roce 19 ABY se tak Flotila, která původně disponovala miliony lodí, skládala z pouhých tisíců strojů a pouhých dvou stovek obávaných Hvězdných destruktorů. V období války s Yuuzhan Vongy však Flotila sehrála důležitou roli, když důstojně čelila svému nepříteli. Znovunabytí bývalé síly a ztracené slávy však Flotile trvalo celé století. Stalo se tak za Sithsko-Imperiální války, v níž v časech Felova Impéria Flotila bojovala proti Galaktické Alianci. Flotila však byla po konci této války opět rozdělena mezi následovníky Galaktického Impéria Dartha Krayta a loajalisty, ctící tradice Pravého Impéria.

Organizace

Zájemci o službu ve Flotile byli příjmáni náborovými důstojníky v k tomu určených náborových centrech. Noví rekruti se nejprve museli přihlásit na Imperiální Akademii, aby získali základ pro vyšší vzdělávání a následně se mohli hlásit na Vysokou námořní školu, kde absolventi získali specifické vzdělání k námořním operacím, boji, či velitelským postům. Rekruti měli rovněž možnost přihlásit se do kandidaturského školení pro důstojníky, museli však splňovat určité podmínky, a sice být pět let ve službě a disponovat nezbytnými velitelskými schopnostmi. Poddůstojníci a čerství absolventi se mohli přihlásit do programu důstojnické školy, aby získali zaměření pro vojenskou historii, zvyky a zdvořilosti, velitelství, důstojnictví, uplatnění pro palubní velení a k dalším případným oblastem vzdělávání potenciálních důstojníků. Po promoci byli účastníci zařazeni do Flotily ve funkci poručíka.



Císařská Flotila Galaktického Impéria měla ustanoveno několik druhů linií (či řad), z nichž byla každá určena pro určitý typ mise. Každá z řad měla být složena ze čtyř lodí, v realitě se však tato čísla značně odlišovala. Jedna řada měla obvykle jednu až dvacet lodí, kterým velel kapitán linie.

Útočná linie byla složena buďto z šesti lehkých křižníků a fregat, nebo ze tří těžkých křižníků. Jejím úkolem bylo střetnout se s křižníky shodné velikosti nebo odlákat nepřátelskou palbu od Hvězdného destruktoru.

Těžká útočná linie byla složena ze čtyř až osmi lodí, z nichž žádná nebyla menší, než lehký křižník. Tato linie, která mohla disponovat i Hvězdnými destruktory třídy Victory, byla schopna čelit stejnému počtu lodí nepřítele a operovat nezávisle na centrálním velení.

Stíhací linie byla složena z lehkých křižníků či korvet a fregat, skládala se běžně ze čtyř až deseti lodí. Na bojišti bylo úkolem této linie pronásledovat ustupující nepřátelské lodě a sledovat je na jejich základnu. Mezi piloty z této linie byla oblíbená taktika kousavého paprsku (viz. níže).

Průzkumná linie měla dvě až čtyři lodě - obvykle lehké křižníky - s vylepšeným podsvětelným motorem a posíleným lapačem hypervlnných signálů. Každá z lodí operovala buďto osamotě, nebo ve dvojici. Průzkumné linie byly běžně posílány na nepřátelské území, aby prozkoumaly oblast a odhalily tak nepřátelskou flotilu či základnu. Jejich úkolem však nebylo napadnout nepřítele, ale v tichosti ustoupit a nahlásit svá zjištění.

Bojová linie se střetávaly s křižníky nebo stíhači nepřítele. V průběhu let byla tato role převzata piloty TIE fighterů. Bojová linie se běžně skládala ze čtyř až dvaceti lodí, především korvet, ale také těžkých stíhačů Skipray a fregat. Tato linie mohla být rovněž použita pro doprovod konvoje.

Torpédová linie se skládala ze dvou torpédových koulí, což byly malé obléhací platformy s ohromnou palebnou sílou - v podstatě zmenšené Hvězdy Smrti - byly používány pro bombardování planety.

Vojenská linie měla pouhé čtyři lodě - dva transporty Evakmar-KDY nebo vojenské transporty třídy Delta a dva střední křižníky třídy Strike. Tato linie představovala spolupráci mezi armádou a flotilou.

Linie Hvězdného destruktoru se skládala z jediného Hvězdného destruktoru třídy Imperial či třídy Super (např. Executor). Jedna studie dospěla k závěru, že jeden Hvězdný destruktor třídy Imperial dokázal zastoupit celou eskadru. Přesto byl však na návrh Admirálů nadále používán jako jediná linie.

Taktika kousavého parpsku byla taktikou, využívanou Císařskou flotilou. Malá jednotka z průzkumné linie pronásledovala ustupující lodě Povstalecké Aliance až k planetě, na níž byla potvrzena přítomnost přivrženců Povstání, kteří obvykle vyslali posily. Piloté průzkumné linie předstírali skokem na určené souřadnice ústup a pokud je posílená Povstalecká flotila pronásledovala, padla do připravené léčky. Z hyperprostoru se totiž vynořily další Imperiální lodě, které Povstalce oblkíčily a zneškodnily.


ESKADRY

Nejmenší nezávislou operativní jednotkou v Císařské flotile byla eskadra. Skládala se ze čtrnácti až šedesáti lodí a několika řad, v závislosti na seřazení jednotlivých řad eskadry jí mohl velet i Admirál. Eskadry byly nejčastěji přiděleny k jedinému systému. Imperiální směrnice uváděla čtyři základní typy eskader: lehkou, těžkou, bojovou a bombardovací.

Lehké eskadry strážily oblasti, o nichž se vědělo, že jsou bezpečné, ve dvou útočných řadách - bojové a průzkumné.

Těžké eskadry se účastnily bojů v planetárních systémech, v nichž byla potvrzena přítomnost nepřítele - dvě těžké útočné linie, jedna útočná linie a jedna průzkumná linie pro situaci, kdy bylo složení nepřátelské flotily neznámé - a tři těžké útočné linie s jednou bojovou řadou pro situace, když byl nepřítel v obranné pozici. K druhému typu těžké eskadry byly běžně přiřazovány Hvězdné destruktory třídy Victory.

Bojová eskadra disponovala Hvězdným destruktorem třídy Imperial, který byl doplněn o další tři linie - dvě útočné a jednu stíhací, což obvykle dalo osmnáct lodí. Pouhý přílet bojové eskadry a Imperiálního Hvězdného destruktoru mnohdy stačil k tomu, aby došlo k potlačení planetárního povstání nebo vystrašení vesmírné hrozby.

Bombardovací eskadry byly nasazovány pro konfrontaci a podrobení planet, které se již dostaly do otevřené vzpoury a pro obranu byly schopny nasadit planetární štíty a velké zbraně typu země-vzduch.



SYSTÉMOVÉ SLOŽKY

Systémové složky byly skombinovány z několika eskader pod velením Admirála, který byl ve chvíli, kdy velel systémové složce, nazýván komodorem. Tyto složené síly byly zodpovědné za provádění vojenských operací v hromadných hvězdných systémech. Složení systémové složky nebylo upraveno žádnou směrnicí a volba ohledně složení jednotek dle situace záležela osobně na komodorovi.

Síla převahové složky byla podmíněna alespoň třemi bojovými a jednou lehkou eskadrou, spolu se třemi Hvězdnými destruktory třídy Imperial a dalšími téměř devadesáti loďmi. Úkolem takovéto složky bylo dosáhnout naprosté vesmírné převahy, která byla doslova definována jako: "naprostá absence nepřátelských plavidel na orbitě kontrolovaných planet a žádná notorická aktivita nepřátelských lodí v celém systému."

Mezi úkoly eskortních složek nadále patřila ochrana stěžejních komerčních zásilek, ekonomicky důležitých vesmírných zařízení a eliminace obtěžujících pirátů. Taková složka byla složena nejméně ze dvou bojových eskader a dvou eskader lehkých, což z eskortní složky dělalo nejflexibilnější jednotku. Zatímco mottem převahových složek by klidně mohlo být "vždy poslat dostatek", eskortní složky by díky svému velkému počtu lodí mohly říkat: "nikdy neposílat příliš mnoho."

Na systémových složkách potom bylo utkat se s nepřátelskou jednotkou, která by nebyla v silách převahové složky. Prohozením lehké eskadry za čtvrtou bojovou, mohl komodor získat sílu dost silnou na to, aby si zajistil absolutní nadvládu nad cílovou oblastí.

Flotily

Zatímco všechny dříve uvedené jednotky byly spjaty se systémem, flotila byla nejmenší jednotkou, která mohla operovat mezi více sektory. S velkým počtem dostupných lodí mohla být flotila složita do mnoha rozmanitých struktur. Mezi nejběžnější typy patřily flotily převahové, útočné a bombardovací či podpůrné a předpisové.

Úkolem převahových flotil bylo vypořádat se s nepřítelem v oblasti, v níž byly potvrzeny nejvíce čtyři světy, které se vzepřely Novému Řádu, a nenacházelo se v ní dalších šestnáct světů s prokazatelným nepřátelským přístupem. S šesti Imperiálními Hvězdnými destruktory a dalšími čtyřmi sty lodí se převahová flotila pokládala za adekvátní pro nasazení v relativně klidných sektorech.

Útočné flotily oproti tomu převážely velké množství vojáků pro koordinované pozemní operace a jejich úkolem bylo rovněž udržovat pořádek ve stanovených sektorech. Se dvěma eskortními a dvěma transportními složkami se útočné flotily účastnily rozsáhlých vesmírných i pozemních celosystémových válečných tažení.

Bombardovací flotily obsahovaly v průměru 416 lodí a byly nasazovány v sektorech, ve kterých bylo nezbytně nutné vypořádat se s aktivitou Povstalců. Impérium používalo bombardování především v případech, kdy se důstojíci rozhodli planetu zničit, jen aby nepadla pod nadvládu Povstalců.

Skupina Sektoru

Skupina sektoru byla součtem veškeré vesmírné síly, kterou Impérium nasazovalo v normálních sektorech. Sektorové skupině velel Vrchní admirál, což byl titul, nejčastějí udělovaný Moffovi, který daný sektor spravoval. Jednotlivé skupiny se skládaly z několika flotil - například převahové, jíž dominovalo šest Imperiálních Hvězdných destruktorů, nebo útočné flotily, která byla schopna nasadit osm pozemních vojsk. Zda existovaly také flotily, které nebyly zařazeny do hierarchie skupiny sektoru, není úplně jasné. Co je však jasné je fakt, že skupina sektoru byla schopná nasadit 2400 lodí, z nichž jedna setina byly Imperiální Hvězdné destruktory, respektive starší modely Hvězdných destruktorů (v závislosti na důležitosti sektoru), plus dalších 1600 bojových plavidel.

Regionální, nadsektorové a strategické velitelství



V Císařské armádě existovala rovněž regionální, nadsektorová a strategická velitelství, které byly složeny z celé škály stejnorodých sil.

Velitelství Black Sword (Černý meč) bylo regionální velitelství, které ochraňovalo regiony Jádra před hrozbami, pocházejících z okrajů Galaxie. Mezi lodě této flotily patřily i obávané Super Hvězdné destruktory. Velitelství Azure Hammer (Azurové kladivo), umístěné na planetě Anaxes, chránilo Nulový Sektor a skládalo se z 57 hlavních lodí, v jejichž čele stál Super Hvězdný destruktor Whelm. Ve světech Jádra navíc pro ochranu před nečekanými hrozbami kotvila celá jedna desetina Císařské Flotily. Ve Vnějším okraji byla zase flotila s devatenácti Imperiálními Hvězdnými destruktory a třemi Interdikčními křižníky.

Během historie Impéria bylo rovněž utvořeno několik potulných flotil, mezi něž patřily například eskarda Smrti a eskadra Zhouby, které se během Galaktické občanské války potulovaly ve Vnějším okraji a vyhledávaly skryté základny Povstalců. Existovala rovněž jedna operační skupina, utvořená z Hvězdných destruktorů, jejímž úkolem bylo trestat sektory Impéria, které hrozily podrýváním autority Impéria.


*Poznámka: Vzhledem k nemožnému dokonalému překladu slova Navy (námořnictvo), bylo použito slovo Flotila s velkým F. Pokud je tedy psáno Flotila, myslí se tím absolutní celek, zatímco slovo flotila značí "malou" operační skupinu. Tento přístup je nezbytný, neboť slovo námořnictvo podle mého názoru jednoduše nesedí do kontextu Star Wars.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Risimo Risimo | 13. února 2012 v 7:47 | Reagovat

Ty teda jedeš! Skvělej článek :)

2 Alfaraptor Alfaraptor | Web | 14. února 2012 v 16:59 | Reagovat

Souhlasím, poslední dobou tu jsou fakt super články. :)

3 starwarsdatabank starwarsdatabank | 14. února 2012 v 21:07 | Reagovat

Díky, kluci. Teď je na řadě Císařská armáda a potom začnu s loděmi

4 abc abc | 9. dubna 2012 v 16:39 | Reagovat

Hele nechci buzerovat, ale napiš pls zase nějakej ten článek. :)

5 Darth Mean Darth Mean | 29. dubna 2012 v 19:19 | Reagovat

jo jo dobrej clanek :)

6 čus čus | 13. května 2012 v 11:56 | Reagovat

pěkný :) dobry článek

7 čus čus | 14. května 2012 v 21:08 | Reagovat

nechtel bys sem dát neco o uderných oddílech?

8 hhh hhh | 16. prosince 2012 v 13:38 | Reagovat

good idea :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama